Obsah
Sbor dobrovolných hasičů založen roku 1902
1. díl - od založení do roku 1938
O potřebě sboru hasičského mluveno bylo v obci Loučimské již delší dobu. Že sbor nebyl již dříve ustaven, sluší se hledati příčinu v liknavosti různých, v té věci rozhodujících činitelů. Až zvolen byl v obci naší obecním starostou Jan Bureš, rolník z Loučimi, začalo se o ustavení sboru mluviti živěji.
Prvý krok u věci té učinil p. obecní starosta tím, že na schůzi obecního výboru dal odhlasovati, by prozatím na obecní výlohy pořízena byla stříkačka. Stříkačka objednána byla od známé firmy R.A.Smekal, továrny na hasičské potřeby na Smíchově za 1.900 korun, k úplné spokojenosti všech občanů. Ku stříkačce bylo objednáno hned 210 metrů hadic a jedna pochodeň.
Stříkačka sama dle úsudku znalců jest stroj velice dokonalý a vnitřní svou způsobilost ke službě, ke které jest určena, prokázala hned při dvou s ní provedených zkouškách.
Místa na uložení stříkačky a příslušností nebyla a proto požádán p. J. Štauber, kovář, by zatím, něžli postaví se vlastní hasičská kolna, vzal do svého stavení stříkačku v opatrování, což ochotně učinil.
Nyní jednalo se o ustavení sboru.
O vánočních svátcích roku 1901 požádal obecní starosta pana Štaubra, řídícího učitele z Hluboké, místopředsedu župy Novo-Kdýňské a pana Fr. Housara, učitele v Hluboké, župního jednatele a zároveň sborového velitele v Hluboké, aby byli prvé valné ustavující se schůzi přítomni a radou, ze svých, z činností svých vyplývajících zkušeností, nám nápomocni.
Oba ochotně přání starostově vyhověli.
Dne 29. prosince 1901 svolána první valná hromada ustavujícího se sboru dobrovolných hasičů v Loučimi. Schůze se odbývala v hostinci p. Jana Altmana. Předmět jednání byl volba hodnostářů sborových a stanoven přibližně počet činných členů sboru. Všeobecný hlas byl, aby obecní starosta p. Jan Bureš volen byl předsedou či starostou sboru. Týž však se z hodnosti té poděkoval a slíbil, že všemožně o sbor a jeho potřeby se starati bude.
Pak přečteny schválené stanovy a přikročeno k volbě, a zvoleni:
pp. Štampach Václav, rolník, starostou
Halada Petr, rolník, velitelem,
Zimmermann Josef, rolník, podvelitelem,
Masopust Václav, učitel, jednatelem,
Štauber Josef, kovář, pokladníkem,
Kacerovský Josef, kaplan, přísedícím výboru,
Šváb Václav, rolník, přísedícím výboru.
Tito zde jmenovaní voleni byli na dobu tří roků. Po valné hromadě voleni na návrh velitelův:
pp. Mráz Antonín, rolník, náčelníkem oddělení,
Štauber Václav, syn kováře, četařem,
Váchal Jiří, obchodník, náhradníkem,
Eidlpes Jan, domkář, náhradníkem.
Pak voleni na dobu jednoho roku:
pp. Bureš Jan, rolník a ob. starosta, revisorem účtů,
Altman Jan, hostinský, revisorem účtů,
Fanz Josef, rolník, revisorem účtů.
Celá volba provedena aklamací.
Činných, uniformovaných a výzbrojem opatřených členů bylo 16. Při téže schůzi ujednáno, by výzbroj pro členy sboru objednán byl od firmy R.A.Smekal. Tak se také stalo ku spokojenosti všech členů.
Ve výborové schůzi konané dne 17. ledna 1902 ujednáno, by odbýval se prvý hasičský, sborový ples v hostinci p. J. Altmana. K témuž účelu objednáno 100 pěkných pozvánek od Th. Venty z Loun.
Ples vydařil se nad očekávání znamenitě, takže mohlo z čistého výtěžku přispěno býti na zakoupení hasičských potřeb.
Dne 26. ledna 1902 sloužil dp. farář Václav Gödde slavnou mši sv. za sbor a po mši případnými slovy členy sboru poučil, připamatovav jim, jaké povinnosti je očekávají.
Dne 30. ledna sloužena byla týmž mše sv. výhradně pro sbor.
Obleky služební zhotovil p. F. Kadlec, krejčí z Hluboké.
Slavnostní čamary šil Jiří Pflanzer, krejčí z Lipkova.
Látka na slavnostní čamary objednána od firmy M. Ledeče syn v Rychnově.
Dne 6.dubna učiněna zkouška se stříkačkou u mostu na „Lomci“.
Při zkoušce bylo viděti, že všichni členové skorem znají hasičské signály a že je třeba jenom někoho, kdo by jsa sám toho znalým, ukázal dobře, jak stříkačku obsluhovati hbitěji a s větší jistotou.
Sbor byl přítomen v slavnostním obleku na vzkříšení a o Božím Těle službám Božím.
Dne 6. července zúčastnil se sbor župního hasičského sjezdu v Koutě.
Dne 27. července byl sbor účasten velice platně při zachraňovacích pracích při požáru na Šteflích.
V Loučimi dne 31. prosince 1902
Václav Štampach, starosta sboru, Václav Masopust, jednatel, Petr Halada, velitel, p. Josef Kacerovský, přísedící výboru, Josef Štauber, přísedící výboru.
R O K 1 9 0 4
V roce 1904 byl sbor účasten prací zachraňovacích v Pocinovicích při požáru v měsíci červnu. Správný dátum se neví.
V Loučimi dne 5. února 1905. Antonín Götz, jednatel.
R O K 1 9 0 5
V tomto roce dne 5. února byla opět svolána valná hromada sboru dobrovolných hasičů, by provedli opět novou volbu hodnostářů sborových. Volba se odbývala v hostinci pana Jana Altmana a aby volbu správně řídil, pozván byl pan Jan Štaubr, řídicí učitel z Hluboké, který přečetl stanovy a přikročilo se k volbě.
Ponecháni v hodnosti:
pp. Štampach Václav, rolník, starostou,
Halada Petr, rolník, velitelem,
Štaubr Josef, kovář, pokladníkem.
Nově zvoleni byli:
pp. Václav Blahník, rolník, podvelitelem,
Antonín Götz, rolník, jednatelem.
Na žádost velitelovu byl zvolen:
pp. Eidlpes, domkář, náčelníkem. Václav Štaubr, syn kováře, byl četařem ponechán.
Celá volba provedena aklamací za přítomnosti všech členů činných, čítajících pouze dvanáct.
Dne 10. září byl přítomen sbor společně se sborem Lipkovským pohřbu pana Josefa Blahníka, velice zasloužilého bývalého řídicího učitele v Loučimi.
Dne 5. října snesla se krutá bouře nad krajinou naší, která spojena s vichřicí a drobným krupobitím prováděla své rejdy. Blesky křižovaly neustále a hrom tloukl neustále rána za ránou. Z jedné takové rány byla zažehnuta věž na zdejším starobylém kostele a počala od hořejší špice pomalu hořeti. Zdejší sbor uspořádán byl ze samého lidu dělného a to rolníků, domkářů a nádenníků tak, že tito nalézali se všichni při svém zaměstnání v polích a na lukách, a tu v této kruté bouři každý hnal se ke svému domovu, aby zdraví a i život zachránil před živlem tak rozzuřeným. Najednou však bylo slyšeti trubače hasičů, troubiti místní poplach a z věže ozýval se největší zvon, aby též v dáli lid na požár upozornil. Ti, kteří již byli doma přiběhli, hned vytlačili stříkačku a nechali ji vedle kostela dovézt. Někteří činnovníci i s občany, kteří se k nim byli přidali, vytahovali hadice po schodech věže nahoru a snažili se požár uhasiti, zvláště Antonín Franz lezec, syn rolníka se vší odvahou se přičiňoval, ale bylo to však vše marné, bylo málo lidí k nošení vody a nemohli ji postačit dodávat, aby mohli silně stříkati a též byli nuceni s věže ustoupiti a zachraňovali střechu kostela, však hořící lešení a trámy ve věži pronikly požárem chodbou z věže nad kostel vedoucí a tu vzňal se krov kostela a naši činovníci byli nuceni ustoupiti a každý spěchal, by zachraňoval svůj majetek, který byl požárem ohrožen a tu zůstala zdejší stříkačka časem i bezpracně státi. Okolní hasičské sbory přibyly a sice: Z Lipkova, ze Lhoty, z Pocinovic, z Hluboké, z Dobříkova a z Bystřice, pomáhali zachraňovat stavení požárem ohroženým.
Čtyři zvony, které se ve věži nalézaly, spadly dolů a v žáru se na škváry roztavily. I varhany, v kostele se nalézající, byly poškozeny, že nebylo možno na ně hráti. Tak minul den 5. října 1905.
V Loučimi dne 31. prosince 1905.
Antonín Götz, jednatel
R O K 1 9 0 6
V roce 1906 dne 10.dubna zúčastnil se sbor požáru v Lipkově a za jeho přičinění při zachraňování čís.po. 25 byl sbor pojišťovací bankou Slavia odměněn, kteroužto odměnu obdrželi členové, kteří se zúčastnili hasičského sjezdu v Pocinovicích.
Dne 10. srpna se sbor zúčastnil hasičského sjezdu v Pocinovicích.
V Loučimi dne 31. prosince 1906
A. Götz, t.č. jednatel
R O K 1 9 0 7
V roce 1907 nestalo se nic pro pamětní knihu.
A. Götz, t.č. jednatel.
R O K 1 9 0 8
Dne 19. ledna byla svolána opět valná hromada, by se provedly volby hodnostářů sborových.
Volba provedena v hostinci bra. Jana Altmana, kterou prováděl Ant. Götz, jednatel sboru. Voleni byli:
Petr Halada, rolník v Loučimi, co odstoupilý činnovník a vřazen za člena do zálohy – starostou sboru.
Antonín Götz, rolník v Loučimi, velitelem.
Jan Altman, hostinský v Loučimi, náměstkem velitelovým.
Václav Šváb, rolník v Loučimi, jednatelem.
Josef Štaubr, kovář v Loučimi, pokladníkem.
Václav Kuba, domkář v Loučimi, přísedícím výboru.
Adam Kadlec, chalupník v Loučimi, přísedícím výboru.
Na žádost velitelovu byli zvoleni:
Jan Eidlpes, domkář v Loučimi, náčelníkem.
Václav Štaubr, kovář v Loučimi, četařem.
Za náhradníky byli zvoleni:
Antonín Franz, rolník v Loučimi.
Václav Ekstein, domkář v Loučimi.
Revizory účtů byli zvoleni:
Josef Křížek, tovární dělník v Loučimi.
Václav Böhm, kovář v Loučimi.
Václav Franz, syn výměnkáře v Loučimi.
Tito zvoleni na dobu jednoho roku. Celá volba provedena aklamací, za přítomnositi 18. členů.
Též se opravoval v tomto roce vyhořelý kostel.
V Loučimi dne 31.prosince 1908
Ant. Götz, t.č. velitel
R O K 1 9 0 9
V roce 1909 nestalo se nic pro pamětní knihu. Götz, t.č. velitel.
R O K 1 9 1 0
V roce 1910 zemřel činný člen František Štampach dne 8. srpna.
Götz, velitel.
R O K 1 9 1 1
V roce 1911 dne 8. ledna byla svolána valná hromada a provedeny nové volby, při nichž zůstali všichni ve svých hodnostech. Jmenován byl čestným členem pan Jan Štaubr, řídicí učitel v Hluboké.
Dne 6. srpna zemřel starosta sboru Petr Halada, rolník v Loučimi.
Dne 24. července zúčastnil se sbor se stříkačkou v Běhařově požáru, zapáleného bleskem.
Dne 20. srpna byl sbor účasten požáru lesa u sv. Markety u Miletic.
Dne 17. září zúčastnil se sbor se stříkačkou požáru na Vráži.
V Loučimi dne 7. ledna 1912.
Ant. Götz
R O K 1 9 1 2
Dne 2. ledna byl zvolen Antonín Franz, rolník z Loučimi, starostou sboru.
Dne 10. května zemřel Jan Eidlpes, četař sboru.
V Loučimi dne 3. ledna 1913.
Ant. Götz, velitel
R O K 1 9 1 3
Dne 1. ledna účastnil se sbor požáru v Pocinovicích.
Dne 16. května účastnil je sbor se stříkačkou na Nové Hospodě u Dobříkova.
V Loučimi dne 5. ledna 1914.
Ant. Götz, t.č. velitel
R O K 1 9 2 1
Dne 7. září zemřel pan Jan Štaubr, řídicí učitel v Hluboké, čestný člen sboru.
V roce 1921 byli nově zvoleni hodnostáři a sice:
Kamil Holý, nájemce velkostatku, starostou.
Josef Halada, rolník, velitelem.
Václav Kadlec, náměstkem velitele.
Václav Böhm, jednatelem.
Václav Franz, pokladníkem.
R O K 1 9 2 6
Dne 12. září, právě v pouti k večeru, přehnala se hrozná bouře větrná s krupobitím a řádila tak zle, že Fr. Burešovi smetla úplně krov ze stavení a Josefu Burešovi též celý krov sebrala k jedné straně tak, že se musel vystěhovat a krov celý sundat a znovu zřídit. Též spoustu stromů v obci polámala.
Dne 12. listopadu večír účastnil se sbor se 16ti členy požáru v Pocinovicích. Stroj nebyl uveden v činnost.
V. Böhm, jednatel.
R O K 1 9 2 7
Sbor se účastnil požáru v Lipkově v říjnu s 18ti členy. Stroj byl v činnosti.
V. Böhm, jednatel
R O K 1 9 2 8
V roce 28 byl sbor při požáru jednou a to v místě, kdy požár zničil čtyři obytná stavení a jednu stodolu. Vyhořela obytná stavení:
Josef Sirovátka, Volfgang Kuchař, Rozalie Mužíková, Böhm Raimond, stodola Josefa Mazance. Škoda požárem stanovena na 50 000 Kč.
Sbor konal 7 schůzí, 4 cvičení se strojem, hasičských slavností zúčastnil se třikrát.
V. Böhm, jednatel
R O K 1 9 2 9
V roce 1929 nebylo nic pro pamětní knihu.
R O K 1 9 3 0
Nově zvolení funkcionáři sboroví:
Bureš František, domkář, zedník, starosta
Kadlec Václav, rolník, velitel
Holý Vojtěch, rolník, náměstek velitele
Böhm Václav, kovář, jednatel
Franz Václav, syn rolníka, pokladník
Kafka Martin, kolář, četař a doz. náčiní
Blahník Jiří, syn rolníka, náčelník
V roce 1930 byl u nás pořádán župní hasičský sjezd dne 13. července. Zúčastněno následkem špatného počasí málo hasičstva a tudíž celý sjezd pro místní sbor byl finančně slabý. O půl desáté hodině seřazení hasičstva na státní silnici na konci vesnice směrem východním, odtud průvod obcí s hudbou k tribuně proti hasičskému skladišti, kdež bylo přivítání sboru a hostí starostou sboru br. Burešem Františkem, po přivítání proslov župních činovníků a okrskového. Po proslovech defile sborů, po defile cvičící členové šli na zkoušku a delegáti na mimořádnou valnou hromadu župní, která se odbývala v místnosti obecné školy, po valné hromadě společný oběd v obou hostincích.
Odpoledne v půl druhé hodině požární poplach, stroj přitažen k rybníku a u p. Franze odtud hájena stodola, přitom též znázorněna samaritánská pohotovost. Po skončení seřazení sborů u hasičského skladiště a odtud průvod do zahrady p. Mráze, hostinského, kde se odbývalo sekerkové cvičení a koncert. K večeru se přihnal lijavec, který zábavě v zahradě učinil konce, účastníci byli nuceni do místností hostinců odejíti, kde pak byly taneční zábavy. Zúčastněni byli veškeří činní členové.
V Loučimi 20. července 1930.
V. Böhm, jednatel.
R O K 1 9 3 1
V roce 1931 nebylo nic, co by bylo k zanešení do pamětní knihy důležitého. Sbor se zúčastnil slavnosti přebírání motorové stříkačky sboru v Pocinovicích 10ti členy a té samé slavnosti sboru ve Lhotě 14ti členy a sborové slavnosti v Kotě 4mi členy.
Böhm.
R O K 1 9 3 2
V roce 1932 přistoupili k sboru 2 noví členové a sice Bureš Jos. pokrývač a Zimmermann Václav, rolnický syn. Sbor v roce 1932 čítal 20 činných členů. Požáru se zúčastnil jednou ve Lhotě.
V Loučimi 30.12.1932.
Böhm.
R O K 1 9 3 3
V roce 1933 končí funkční období sborových funkcionářů a následkem tím byly nové volby a sboroví funkcionáři zvoleni:
Kadlec Václav, rolník velitele
Holý Vojtěch, rolník náměstkek velitele
Bureš František, malorolník starosta
Böhm Václav, kovář jednatel
Eidlpes Petr, truhlář pokladník
Götz Antonín náčelník
Kafka Martin četař a dozorce náčiní
Vaněk Jiří a Böhm Raimond revizoři účtů
Všichni zvoleni na dobu tří let a volbu přijali.
Požáru se zúčastnil sbor za minulý rok v místní obci jednou, v Pocinovicích a ve Lhotě. Slavnosti se zúčastnil v Hluboké se 4mi členy cvičícími a na župním sjezdu v Hradišti.
V Loučimi 31.12.1933
Böhm.
R O K 1 9 3 4
V roce 1934 zúčastnil se sbor požárů jednou v místní obci, ve Lhotě a Libkově a na Blahníkách.
12ti členy se zúčastnil okrskového cvičení v Dobříkově.
V Loučimi 31.12.1934
Böhm.
R O K 1 9 3 5
V tomto roce přistoupili členové k župní pohřební pokladně. 17 členů.
V Loučimi 31.12.1935
Böhm.
R O K 1 9 3 6
V tomto roce po tříletém funkčním období jsou znovu volby, v aklamaci zvoleni:
Bureš Frantiček, starostou
Kadlec Václav velitelem
Holý Vojtěch náměstkem velitele
Böhm Václav jednatelem
Eidlpes Petr pokladníkem
Kafka Martin četařem
Černý Antonín (?) náčelníkem
Zimmermann Václav dozorcem náčiní
Mráz Antonín zdělovatelem
Všichni zvoleni na tři roky a volbu přijali.
Následkem odstoupení ze sboru velitele a náčelníka velitele, byla 22. února svolaná mimořádná valná hromada a provedena volba za vystouplé sborové funkcionáře. Jednohlasně navrženi a zvoleni:
Kafka Martin, velitelem
Vaněk Jiří, náměstek velitele
Zvolení volbu přijali.
Ve funkci četaře sboru zvolen p. Bureš Josef ml. Za člena spolku se přihlásil Blahník Jiří, rolník z Loučimi a byl přijat.
Sbor zúčastnil se župního sjezdu ve … 2 členy.
Pořádána oslava narozenin presidenta Masaryka a oslava 28. října.
R O K 1 9 3 7
V tomto roce pořídil sbor vycházkový stejnokroj za přispění obce, která sboru věnovala na zřízení kroje Kč 2800,-
Br. Böhm dodal látku a distinkce a ušil blůzy 15 kusů á Kč 195. Celkem za blůzy Kč 2925. Čepice objednány u Bosáka v Klatovech 15 kusů á Kč 30. jedna s druhou. Opasky též dodal br. Böhm.
Ke sboru přistoupil Gözler Karel, učitel v Loučimi. Sbor se zúčastnil župního sjezdu v Mileticích 12 členy, okrskového cvičení ve Smržovicích a sborové slavnosti v Hluboké.
20.9 o 7 hodině večer zapálena hasičská varta k uctění památky presidenta osvoboditele T.G. Masaryka.
Loučimští hasiči na dobovém snímku z roku 1937. Zleva stojící: Květoň Josef, Zimmermann Václav, Šváb Josef, Blahník Jiří, Franc Antonín, Bureš Josef, Mráz Antonín, Bureš Václav, Böhm Václav, Černý Antonín. Sedící zleva: Halada Josef, Eidlpes Petr, Bureš František, Kafka Martin, Vaněk Jiří, Böhm František, Bureš Josef.
ROK 1938
Dne 16. listopadu zemřel činný člen sboru Mráz Josef, syn hostinského v Loučimi.
POŽÁRY
Jak zpředu uvedeno, pamětníků o větrné smršti, uvádí kronikář o ohních v Loučimi:
První oheň v roce 1844, a to na první neděli v květnu, kde svobodná mládež se chystala ku stavění máje na návsi, s hudbou a poté na taneční zábavu. V té době vyšlehl plamen ve stodole čp. 11 u „Dufků“, odtud rozšířil se na obytné stavení téhož čísla, dále přenesl se na obytné stavení čp. 10 u „Hadačů“, dále přešel na obecní chudobinec, který stával před číslem 10, pak zachvátil čís. 20 u „Kovářů“ a pak na číslo 19 Josefa Červenýho u „Kupečka“ nynější pošta, pak přešel na obecní sýpku, která stávala kde jest nyní pomník Husův, pak přešel na hostinec Václava Altmana čp.2, kde nynější škola stojí, dále na domek obchodníka „Marka“ čp. 39 a pak na školu, která stávala ve školní zahradě na pahrbku po dolejší cestou do fary, jak již v této knize je zmínka na str. 21 a konečně přenesl se na farské stodoly a maštale.
Druhý oheň. V roce 1872 a to v pondělí po Pocinovské pouti, která se odbývá na sv. Annu, kolem 1 hodiny odpolední, vypukl požár ve stodole Jana a Rosálie Černých čp. 28 a zachvátil též jeho obytné stavení u „Chalupníků“. Pak přešel na čp. 27 u „Škapulírů“, dále na číslo 7 u Mlezáků, pak na čís. 41 u „Kolbenků“, dále na čís. 8 u „Gelů?“ a pak na č. 9. toho času u „Dolejších Haladů“, majitelem Toman, nynější Götz, a konečně na stodolu „Hadačů“ majitelem Burešem, nyní Haladová. Dlužno připomenouti, že v číslech 7,8,9 shořely i stodoly. Při vyšedším ohni u Jana Černýho byl tento na první žně na poli u „Petrů,“ a než přišel domů, bylo vše v plameni, tak že mu uhořel všechen dobytek, až na jednu krávu, která se sama utrhla a vyběhla na nádvoří, kde padla zadušením. Před tímto ohněm utopilo se děvče v rybníku na návsi z čísla 27, a leželo jako mrtvola v tomto čísle, i ta shořela. V čísle 7 shořelo stádo ovec, v němž byly i cizí ovce, které tam byly přes poledne zavírány, tak, že i dvě ovce Jakuba Mráze, otce kronikáře tam ohořely.
Třetí oheň. Dne 30.6. 1879 vyhořel domek tak zvaný u „Chromých Ševců“, toho času patřící jakémusi „Karníkovi“, oheň ten vyšel o 8 hodině ranní. Pozůstalý poz…? jest v užívání Václava Štauba č.20 před domkem Petra Eidlpesa č.
Čtvrtý oheň. V noci na svátek Panny Marie 8 prosince 1880 vyhořeli čís. 4 u „Davidů“, a čís. 5 u „Bečvářů“, pozemek po čísle 4 je dnes v užívání Markéty Štaubrové, čp.3.
Pátý oheň. V letního času 1891 shořel domek patřící panu Emanuelu Holýmu, nájemci velkostatku v Loučimi, který v něm měl ubytovanou čeleď tak zvaná Židovna, nynější obecní chudobinec.
Šestý oheň. Ku konci žní 1901 vyhořela stodola Josefa Halady v Loučimi čp. 13.
Sedmý oheň. Ve čtvrtek tj. dne 5. října 1905 vyhořel kostel, jak v knize ne stránce 32 uvedeno. (str. 32. Dne 5. října roku 1905 snesla se krutá bouře nad Loučimí. Blesk zapálil kostelní věž, která shořela, zvony spadly a rozbily se. I kostelní varhany byly požárem tak poškozeny, že byly k hraní nezpůsobilé. Roku 1908 od dubna do listopadu byly provedeny hlavní opravy zdejšího kostela. Tři nové zvony 13q těžké od zvonaře Herolda z Chomútova byly 10. září na obnovenou věž vytaženy a 12. září upevněny.
Ve dnech 17. 18. a 19. května 1909 byly na zdejší věži připevněny hodiny od p. J. Štefka, hodináře u Újezdě u Domažlic.
Osmý oheň. V noci na 8 prosince 1918 vyhořela panská stodola, která pak byla prozatímně postavena, kde nyní mají své obytné stavení Josef Syrovátka, Jos. Bureš a Frant. Bureš.
Devátý oheň. 1924 27. března vyhořela stodola Jana Altmana, hostinského, jak v knize na str. 63 uvedeno. (str. 63. Týž den se slavila v obci pouť. Večer byla taneční zábava v hostinci téhož majitele. V té době vznikl požár. V panice vzniklé mezitím ztratily se sokolské peníze.
Desátý oheň. 24. července večer o půl desáté hod. vypukl požár v budově krejčího Raymunda Böhma a záhy se přenesl na stavení Josefa Syrovátky, Wolfganga Kuchaře a Rosalie Mužíkové. Odletujícími oharky se chytla vzdálenější stodola Josefa Mazance. K pořáru se sjelo mnoho hasičských sborů. Nejvíce přispěla k hašení požáru motorová stříkačka ze Kdyně. Hašení bylo ztíženo citelným nedostatkem vody. Vyhořelých se ujali soucitní lidé. R. Böhm se nastěhoval k Ant. Mrázovi, hostinskému, J. Syrovátka do budovy K. Holého, W. Kuchař do chudobince a R. Mužíková k svému bratrovi.)
Jedenáctý oheň. Josefa Hrabíka čís. 40, jak na str. 79 uvedeno. (str. 79. 6.3.1032 o 8 hod. večer vypukl oheň v domě Josefa Hrabíka, železničního zřízence. Budova úplně vyhořela. Příčina požáru nezjištěna.
Poznámka kronikáře: rokem 1938 kronika i zápisy končí, pokračují až v roce 1950.
