Hasiči v roce 2014 - Pohřeb Josefa Švába st.

Vážená zarmoucená rodino, vážení smuteční hosté! Dovolte, abych se na poslední cestě rozloučil s panem Josefem Švábem, který zemřel v pátek 18. července 2014 za všechny jeho známé, kamarády, za hasiče a všechny spoluobčany zde shromážděné a vyslovil Vaší zarmoucené rodině upřímnou soustrast nad ztrátou milovaného manžela, otce, dědečka, pradědečka,bratra, tchána, strýce a švagra.
I když je smrt člověka nedílnou a poslední částí lidského života, která stejně jako narození dítěte podléhá přírodním zákonům, je opravdu těžké odolat pocitům tísně a smutku při posledním loučení s člověkem, který nám byl blízký, kterého jsme měli rádi a se kterým jsme prožili krásná léta naplněná vším tím, co k životu patří, se všemi radostmi, ale i starostmi, které lidský život přináší.
Pan Josef Šváb se narodil 7. července 1937 v Loučimi v rodině Josefa a Kateřiny Švábové a vyrůstal se sestrou Marií. V Loučimi vychodil základní školu a dále navštěvoval měšťanskou školu ve Kdyni. Po té se vyučil na 2. zemědělské mistrovské škole obor chovatelství ovcí. Po skončení základní vojenské služby nastoupil do Jednotného zemědělského družstva v Loučimi, kde zpočátku jezdil s koňmi a pak začal jezdit s traktorem, kterému zůstal věrný až do konce své pracovní činnosti, postupně jako člen JZD Pocinovice a po roce 1990 jako zaměstnanec Pošumavského zemědělství a.s., kde pracoval až do svých 71 let.
Všechny pole a louky od Pocinovic, přes Libkov, Loučim, Smržovice, Dobříkov a Chodskou Lhotu znají pana Švába, který celý svůj pracovní život prožil poctivou prací na těchto polích a loukách, bez ohledu na počasí, denní čas, soboty, neděle, roční období, podle toho co práce v zemědělství vyžaduje, za čež mu nástupní subjekt Pošumavské zemědělství a.s. děkuje. Ve volném čase, kterého především od jara do podzimu v zemědělství není nikdy dost, vozil pan Šváb prakticky všem občanům v Loučimi z lesa dříví z výřezů, stavební materiál všeho druhu a od jejich rodinných domků vyvážel stavební sutě, atd. I v tomto případě bylo jméno Šváb zárukou kvality a 100% spolehlivosti. Se svojí manželkou Zdeňkou prožili 53 let v harmonickém a spokojeném manželství, spolu vychovali dceru Zdeňku a syna Josefa, dočkal se čtyř vnuček a dvou pravnoučat. Své dceři a zeťovi pomáhal v Chodské Lhotě při přestavbě rodinného domku. V rodném domě v Loučimi dochoval do konce života oba své rodiče.
V posledních letech i přes svoje těžké onemocnění byl oporou svým blízkým, kterým rozdával dobrou náladu, radost ze života a optimismus. I přes časově náročnou práci a starost o rodinu mu zůstal čas na koníčky, jako aktivní myslivec si rád vyšel do přírody s puškou, věnoval se sportu a to především hokeji a fotbalu, ale největší láskou pana Švába byly hasiči. 
V loučimském sboru byl od roku 1957 celkem 57 let nepřetržitě aktivním členem ve všech činnostech hasičů a i pocinovického okrsku č. 10. Od roku 1963 do roku 2004 byl neuvěřitelných 41 let velitelem sboru a následně byl až do konce svého života jeho čestným velitelem. V roce 2012 při oslavě 110 let od založení sboru se stal i přes svůj zdravotní stav kmotrem při slavnostním vysvěcení praporu SDH Loučim. Je držitelem mnoha vyznamenání, připomenu ty nejvyšší: Medailí za věrnost se stužkou za padesátileté členství a v roce 2012 obdržel za příkladnou a vzornou práci v hasičském sboru od ústředí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska – Medaili za mimořádné zásluhy.
Pan Šváb se rovněž aktivně zapojil do veřejného dění, do roku 1989 byl členem rady MNV Loučim a po vzniku samostatné obce v roce 1990 vykonával po dvě funkční období funkci člena obecního zastupitelstva, které položilo základy fungování obce. Dále působil jako soudce z lidu při Okresním soudu v Domažlicích.

Když člověk odchází z tohoto světa , nebere sebou nic, jen dobré skutky a vše co vykonal pro svoji rodinu, pro druhé a pro společnost a zůstávají po něm výsledky dobré a poctivé práce, které budou stále živou vzpomínkou na pracovitého a dobrého člověka.
Vážený pane Švábe, loučím se s Vámi ještě jednou naposledy za celou Vaší rodinu, za sousedy, za spoluobčany, za hasiče a skláním se s úctou před Vámi za Vaši celoživotní práci, kterou jste ve svém životě vykonal .

Budeme na Vás vždy s úctou a láskou vzpomínat. Čest Vaší památce.