Sokol v roce 2015 - Výstava obrazů na téma Loučim - vernisáž

O velikonoční pouti vystavovali obrazy Článek pro DD Loučim – Dvoudenní výstavu na téma „Loučim v obrazech“ uspořádal místní Sokol, jenž program velikonoční poutě zajišťuje každoročně – pokaždé jinak a pokaždé zajímavě. Pro tento rok se pod vedením starostky Sokola Vladimíry Kacerovské rozhodli oslovit nejen místní vlastníky obrazů s motivem Loučimi, vypůjčit si je a vystavit v prvním patře obecního úřadu (a bývalé školy). O spolupořadatelství byla požádána také Česká spořitelna, pobočka Domažlice, která zapůjčila nejvzácnější exponát, obraz Františka Michla, dalším pořadatelem bylo i Muzeum Chodska, potažmo jeho Galerie bratří Špillarů, jejíž vedoucí a výtvarník Václav Sika se aktivně zúčastnil přípravy a instalace výstavy. Zcela právem měl také zahajovací řeč, v níž mimo jiné řekl: „Když mě před časem kontaktovala paní Kacerovská s úmyslem uspořádat výstavu Loučim v obrazech, byl jsem vnitřně velmi skeptický, protože se mi téma zdálo příliš úzké a jednostranné, zkrátka jsem nevěřil, že se nám podaří na výstavu soustředit potřebný počet obrazů. Postupně se však obrazy začaly vynořovat z nejrůznějších sbírek a tak mám radost, že si na výstavě můžete prohlédnout obrazy Františka Michla, Rudolfa Jankovce, Václava Königa, Přemysla Rašky, které jediný namaloval Loučimskou Madonu, unikát pana Jiřího Wintera (Neprakty) a dalších. Máme zde 36 obrazů od 22 autorů“. Sika pak seznámil přítomné, jichž se na vernisáži sešlo úctyhodné množství 75, se životem a díle akademického malíře Františka Michla, jenž své dílo zasvětil svému rodnému Chodsku a vzpomenul také Václava Königa nebo Rudolfa Jankovce. Svůj vztah k Loučimi vyjádřil také místní rodák, v Plzni žijící Jan Křížek: „Jsem asi poslední, kdo se narodil přímo tady ve vsi a do této místnosti, kde byla první až třetí třída, jsem chodil do obecné školy. Já sem skutečně jezdím rád a protože jsem ledacos poznal a leckde byl, to možná nedoceníte vy, kteří jste tady pořád, jako jsem to nedoceňoval já do svých osmnácti let, když jsem tady byl taky. Ve filmu Vesničko má středisková říká Rudolf Hrušínský v roli pana doktora – to je obraz, to je sen, a já říkám, tam u nás doma, to není sen, to je realita. Když vystoupám autem na kopec u Libkova a začnu hledět sem dolů, tak říkám kamaráde, koukej před sebe, abys nedopadl jako Hrušínský v tom filmu.“ A nezůstalo jen u slov, svůj obdiv nad krajinou a Loučimí vyjádřil Křížek i vlastní poezií, jeho dvě básně přečetla V. Kacerovská. Na akordeon zahrála také Hana Matějková a potom už prostor mezi panely zaplnili všichni přítomní. Byla mezi nimi i místní Hana Gröslová se svým přítelem Mirko Focke, který bydlí v saském Bad Schandau: „Na tak malou vesnici tady je hodně obrazů, moc se mi to líbí.“ Obdiv nad akcí vyjádřil také ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl: „Loučim, to je jedna z mála obcí, která žije přirozeným životem. Překvapilo mě, kolik se tady sešlo obrazů, je fakt, že Loučim je jedna z nejfotogeničtějších vesnic, toto prostředí je hrozně vděčné, ať se na ně díváte odkudkoliv…“ Pořadatelé připravili malé občerstvení včetně přípitku a jejich úsilí ocenili další příchozí, kteří se na vernisáž nevešli. Po několika letech také sokolové uspořádali pouťovou zábavu a plný sál se skupinou Tik Tak byl zdařilou tečkou za velikonoční nedělí.